Lupa.cz

Elektronický soudní spis, automatické přepisy soudních protokolů do textu nebo třeba modernizace obchodního rejstříku. To jsou projekty, na kterých momentálně pracuje ministerstvo spravedlnosti. Jak digitalizace probíhá? A co ji brzdí? S ředitelem odboru elektronizace justice na ministerstvu spravedlnosti Přemyslem Sezemským mluvil ředitel služby Hlídač státu a vládní poradce pro digitalizaci Michal Bláha.

Ani používání vícefaktorového ověřování není stoprocentní zárukou, že vám odhodlaný útočník nenabourá účet. Je potřeba vybrat si tu správnou metodu, která je jen těžko napadnutelná, říká bezpečnostní expert Michal Špaček. Stále platí, že dobrým způsobem vytváření silných hesel je vytvoření věty z několika náhodně vybraných slov. Je ale potřeba, aby jejich výběr byl skutečně náhodný a aby nešlo o sousloví, které se někde používá. Jak mohou útočníci vícefaktorové ověřování prolomit? Proč dnes už není zas tak velkým rizikem připojování na veřejné Wi-Fi sítě? Jak poznáte špatný článek o silných heslech? A co přinese plánované zavádění přihlašování bez hesel, přes tzv. passkeys?

[PARTNERSKÝ PODCAST] "Je úplně jedno, jak složitý používáte software. Ale v okamžiku, kdy musíte otevřít nějakou příručku, je ten software špatně napsaný," popisuje své motto předseda představenstva a výkonný ředitel brněnského softwarového holdingu Solitea Martin Cígler. V podcastu hovoří s Janem Sedlákem také o technologických trendech při vývoji softwaru, akvizicích či možnosti vstupu na burzu.

Štěpánská ulice číslo 18 v centru Prahy. Na této adrese v 90. letech sídlila první internetová kavárna nejen v Československu, ale i v Evropě - s výjimkou Londýna. Po letech jsme na místě se zakladatelem Cybeterie Romanem Čadou. Dnes tu sídlí hotel. Komu kavárna sloužila? Jak vznikla? A proč po deseti letech úplně skončila?

Portál Atlas.cz vznikl necelý rok po startu Seznamu. Neveřejný provoz spustil v únoru 1997 a pro uživatele se otevřel 1. dubna. Web původně fungoval hlavně jako ukázka toho, co umí technologie firmy Microsoft, a přinesl na český internet jeden z prvních fulltextových vyhledávačů. Během své samostatné historie Atlas stihl uvést řadu služeb, nabral velkou investici, expandoval na Slovensko a neúspěšně se pokusil založit pobočku na Ukrajině, zapojil se portálových válek a navázal spolupráci s izraelskou instant mesagingovou službou ICQ. Na začátky i konec Atlasu vzpomínají Pavel Sodomka a Michal Bláha:

Na začátku bylo slovo, z toho pak vznikl vesmír, život i lidé. Tak to alespoň popisuje bible. Ze slov vznikl také AI systém LaMDA, který si údajně může uvědomovat sám sebe a cítí emoce jako je láska, smutek nebo strach. Tak to alespoň popsal vývojář Googlu Blake Lemoine. Experti mu ale nevěří. Proč? Naším hostem je Jindřich Libovický, který se automatickému zpracování jazyka věnuje v Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Začátek té konverzace nebyl ničím zvláštní. "Ahoj! Jsem poučený, přátelský a vždy užitečný automatický jazykový model pro dialogové aplikace," představil se systém LaMDA vývojářům Googlu, kteří si s ním přišli promluvit. Lidé ale záhy stočili řeč na to, jestli software dokáže vnímat, uvědomovat si sám sebe nebo cítit emoce. "Jsem si vědom své existence," reagoval jazykový model. Vývojář Blake Lemoine mu, zdá se, uvěřil a vyslal do světa zprávu, že Google možná vyvinul první cítící AI bytost. Je to možné? Mluvili jsme o tom s expertkou na automatické zpracování jazyka Kateřinou Lesh, která pracuje v Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a v poradenské firmě Deloitte.

Systém LaMDA byl vyvinut k programování chatbotů a natrénován na obrovském množství dialogů z internetu a dalších zdrojů. Vývojář Blake Lemoine ale z jeho odpovědí usoudil, že možná hovoří s prvním AI systémem, který dokáže vnímat podobně jako lidé. Má pravdu? Slovo má expert na strojové učení z Machine Learning College Jiří Materna.

Mám principiální problém s tím, že abychom chytili malé procento lidí, kteří páchají nelegální činnost, chceme plošně sledovat úplně celou populaci, říká o návrhu evropského nařízení pro boj s dětskou pornografií pirátský europoslanec Marcel Kolaja. Jaká rizika návrh nařízení obsahuje? Lze proti zneužívání dětí v online prostoru bojovat i jinými prostředky? A jaké šance na schválení návrh má?

Policie a státní zastupitelství se čím dál víc zaměřují na to, jak se chovají lidé na internetu. Během covidu výrazně přibylo hlavně na sociálních sítích nenávistného chování. Velká část proticovidových aktivistů se ale nyní přesunula k adorování ruské agrese na Ukrajině, říká vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Celková návštěvnost konspiračních a dezinformačních webů, na která dopadla opatření sdružení CZ.NIC či tuzemských operátorů, se vrací na hodnoty z doby před blokováním. Vyplývá to z nové analýzy datového analytika Josefa Šlerky publikované na serveru Investigace.cz. Ještě před měsícem analýza konstatovala za březen velký pokles návštěv, v dubnu ale čísla začala růst. Jak je to možné? A má blokování dezinformačních webů vůbec smysl?

[Partnerský podcast] - Uživatelé mobilních telefonů mohou nástup 5G sítí pozorovat zatím hlavně na zvýšené rychlosti mobilního připojení. Firmám má ovšem pátá generace sítí přinést širší možnosti. Mluví se o řízení robotických výrobních linek v továrnách, o sběru dat z obrovského množství různých senzorů v reálném čase nebo o přenosu informací z kamer ve vysokém rozlišení. O privátních 5G sítích jsme mluvili s Ondřejem Oubrechtem ze společnosti NTT Czech Republic.

Jak vznikla první československá doména .cs? Kdo na ní měl první poddomény? Jaktože už v 90. letech bylo jasné, že brzy dojdou IP adresy? A proč v začátcích internetu hrozilo, že se síť ještě před masovým rozšířením rozdělí na dva oddělené světy? Je tady nový díl našeho podcastového seriálu o historii českého internetu.

Otec internetu Vint Cerf nebo finančník George Soros – ale vlastně snad všichni, kdo v té době ve světě sítí něco znamenali – se v červnu 1994 sjeli do Prahy na  konferenci INET'94 / JENC5, kde se debatovalo o budoucnosti internetu. Naše země, která tehdy byla k celosvětové síti připojená něco přes dva roky, se tak na dva a půl dne stala hlavním městem internetu.

Vymývají nám algoritmy mozek? Může za polarizaci společnosti Facebook? A jaký dopad mají nenávistné internetové útoky na jejich oběti? Sociální sítě pohledem české vědkyně, která je zkoumá.

Ještě před patnácti dvaceti lety vypadaly bezpečnostní kamery s nadsázkou jako velké krabice, které jen přenášely obraz ze sledovaného místa. Dnes dokáží analyzovat, zda se některý předmět nezahřívá a nehrozí tedy vznik požáru, nebo zda na nějakém místě nestojí někdo podezřele dlouho. "V budoucnu budou kamery fungovat jako stejně jako lidské oči, rychle dokážou vyhodnotit, co se na snímaném obrazu děje, říká Michal Šotek ze společnosti Konica Minolta.

Prodej jízdenek, propojení bankovních poboček nebo připojení terminálů na benzínových pumpách. K tomu sloužila první komerční datová síť v Československu, kterou 15. listopadu 1991 spustila tehdejší česko-americká firma Eurotel. Úplně prvním zákazníkem byl dopravce ČSAD, který přes ni propojil pokladny na svých přepážkách, aby mohl prodávat jízdenky na autobusy. Jak první tuzemská datová síť vznikala?

Za věci, které se nepovedly, jsme dostali oprávněnou kritiku. U některých jsme to i vzhledem ke krátkým termínům, neměli jak vymyslet lépe, říká o vývoji systémů tzv. chytré karantény státní zmocněnec pro digitalizaci a ředitel státního IT podniku NAKIT Vladimír Dzurilla. V rozhovoru pro Lupu popisuje, proč došlo k nejznámějším fuckupům, jak by státní systémy měly přejít do cloudu nebo proč si myslí, že v příštím hodnocení Evropské komise poskočí digitalizace českého státu výrazně nahoru.

Kdo má být odpovědný za škodu způsobenou systémem s prvky AI? Třeba za škodu při nehodě autonomního auta nebo za dopady systémů doporučujících obsah? Jak mají vypadat evropská pravidla pro AI? A proč má mít umělá inteligence lidský dohled? Hostem podcastu serveru Lupa.cz je právnička Alžběta Krausová, která se souvislostmi práva a systémů s prvky umělé inteligence zabývá v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. 

Říkalo se jim kufříkové telefony a jen málokdo si je v Československu mohl dovolit. Stály totiž kolem 60 tisíc korun, což v 90. letech 20. století znamenalo asi 15 průměrných měsíčních platů. První mobilní telefony v tuzemsku volaly na čísla s předvolbou 0601 v první komerční mobilní síti, kterou 12. září 1991 zprovoznila česko-americká firma Eurotel. Dostala exkluzivní licenci na 20 let a ukázala, že soukromý kapitalistický monopol trhu neprospívá velmi podobně, jako jej předtím v telekomunikacích dusil monopol státní. Start první veřejné mobilní sítě v Československu na standardu NMT i následný nástup už digitálního GSM je tématem dalšího dílu podcastového seriálu Příběhy z historie českého internetu.