Drné Títky

Předminulý týden The Guardian zveřejnil balík dokumentů částečně odhalujících pravidla, podle kterých se řídí moderátoři Facebooku při odstraňování škodlivého obsahu. Vůbec první detailnější pohled na vnitřní předpisy ukazuje jak na nejistotu Facebooku samotného, tak na obecnější problémy, kterým čím dál rozšířenější internetové platformy při spravování obsahu čelí.

V posledních týdnech dominovalo zprávám o Facebooku tvrzení jeho ředitele Marka Zuckerberga o tom, že sociální sít pracuje na technologii, která by jejím uživatelům umožňovala „komunikovat myšlenkami“. Jak se už několikrát v minulosti ukázalo, nemusí Facebook přímo penetrovat vaše lebky, aby z nich vydoloval vaše nejtajnější touhy a z nich dolary za prodej reklamy.

Začátkem března přinesl magazín Bloomberg článek, ve kterém se rýsovala odvážná vize světa bez wi-fi internetu. Ohrozit důvěrně známou technologii prý mohou neomezené datové balíčky, nové bezdrátové technologie i mobilní sítě páté generace. Optimistické nadšení ale kazí telekomunikační monopoly a taky česká regionální specifika.

Minulý týden zveřejnila skupina WikiLeaks první ze série balíků informací týkajících se hackerských praktik americké CIA. Největší pozornosti médií se dostalo především poměrně plochému tvrzení o údajné schopnosti zpravodajské služby nabourat se do chytrých televizí. Okolo úniku tajných informací zveřejněného pod názvem Vault se však vznáší daleko zásadnější otázky.

V debatách o nových technologiích, které lidstvo už brzy přivedou do zářné budoucnosti, nikdy nechybí téma samořídicích aut. Automobilky i technologičtí giganti s nimi experimentují už několik let a podle nadšenců i médií má jejich masové rozšíření přijít každou chvíli.

Před dvěma týdny zveřejnil šéf Facebooku Mark Zuckerberg téměř 6 tisíc slov dlouhý manifest Building Global Community (O budování globální komunity), ve kterém popisuje budoucí plány největší sociální sítě. Jsou velkolepé – z nástroje pro sdílení informací se podle Zuckerberga Facebook promění v tvůrce sociální infrastruktury a celosvětové komunity. A jak to tak s velkými plány bývá, kromě nadějí vzbuzují i strach – ze skrytých politických cílů, dalších kopanců poctivé žurnalistice a tendence zastírat některá problémová témata.

Když chcete opravit displej iPhonu, můžete jít do drahého autorizovaného servisu, nebo si ho nechat dát dohromady u někoho, kdo si sice naúčtuje míň, ale použije neoriginální díly, které přimontuje podle návodu z internetu. Apple, podobně jako spousta jiných firem, neposkytuje servisní návody ani náhradní díly mimo okruh vyvolených. Právo na opravu, které je momentálně na stole v pěti amerických státech, by to mohlo změnit, podobně jako v automobilovém průmyslu servisní trh demokratizovat a snížit ekologickou stopu.

Neuronové sítě, virtuální realita a chatboti. To všechno byl rok 2016 v technologiích. Krom nablyštěných novinek (s různými úrovněmi úspěchu) se ale letos potvrdilo, že technologická témata zasahují čím dál větší část společnosti. Sharing economy proměňuje představy o práci a nepravdivé a zavádějící zprávy šířené po sociálních sítích možná ovlivnily výsledky jak amerických voleb, tak britského referenda o vystoupení z Evropské unie.

Nedávno schválený britský zákon ještě více rozšíří pravomoci bezpečnostních složek kontrolovat online provoz svých i cizích občanů. V zemi, která si s ochranou soukromí zrovna hlavu neláme, může ohrozit nejen osobní data a akademickou svobodu. Hrozí nebezpečí, že nastaví kurz i pro zbytek světa.

Technologie elektronického papíru je nejčastěji spojována se čtečkami elektronických knih. Displej využívající tuto technologii obsahuje mnoho kapslí, které v sobě mají dvě barvy inkoustu. Pomocí relativně minimálního množství energie dokáže displej přepnout každou jednotlivou kapsli na barvu, kterou potřebuje. Takto fungující displej tedy sice není tak verzatilní a rychlý jako třeba OLED displeje, ale spotřebuje daleko méně energie, je bytelný a lépe se z něj čte – obzvlášť pak na přímém slunci. V poslední době začaly displeje tohoto typu pronikat mimo sféru zmíněných čteček e-knih, například do wearables, ale také i několika smartphonů.

Zvolení Donalda Trumpa řadu lidí šokovalo a vypukla všeobecná snaha odkrýt příčiny jeho překvapivého úspěchu. Řada magazínů včele s New York Times nebo technologickým TechCrunch publikovala minulý týden texty, které jako viníka označily Facebook. Jeho liknavost řešit šíření lživých, poplašných a konspiračních zpráv měla zásadně pohnout výsledkem úterního hlasování.

Turecko minulý týden zakázalo přístup k některým ze zásadních světových cloudových služeb. Mimochodem tak Erdoğanův řežim poukázal na odvrácenou stranu přesouvání dat do oblak – spoléhat se na jejich dostupnost se totiž občas nevyplácí.

Twitter je v problémech – nedokáže vydělávat peníze a podle některých hrozí, že ztratí svoje postavení. Představitelé společnosti uznali, že se možná nechají koupit, přičemž rozhodnout se mají do konce října. Jaká budoucnost stále mnohými milovanou sociální síť čeká?

Když Apple přišel se svojí představou chytrého telefonu s možností stahovat si aplikace z App Storu, mluvilo se o tom jako o další digitální revoluci. Po necelých deseti letech se ale ekonomika aplikací zastavila a tento trh stagnuje. Uživatelé smartphonů nové aplikace nestahují a těch, které používají denně, je jen hrstka.

Pamatujete si na Google Glass? Chytré brýle, které budily stejně velké naděje v rozšíření digitálního pohodlí, jako obecné zděšení z omezování soukromí jejich vestavěnou (a nenápadnou) kamerkou. Nakonec se sice ukázalo, že trh pro značně kyberpunkové zařízení připravený rozhodně není, jejich odkaz ale žije dál – třeba v podobě nedávno představených slunečních brýlích Snapchat Spectacles. Ty toho sice umí řádově míň, obavy ale vzbuzují podobně velké.

Od nástupu bitcoinu se v pravidelných intervalech objevují nové a nové kryptoměny, které mají být revoluční. Jednou z nejnovějších a nejzajímavějších je steem, který si klade za cíl změnit fungování sociálních sítí tak, aby na nich vydělávali nejen jejich majitelé, ale i tvůrci obsahu. Aktuálně jde, co se tržní hodnoty týče, o osmou největší kryptoměnu a její zastánci jí prorokují zářnou budoucnost. Pokud ale budete chtít do jejího vlaku naskočit, buďte na pozoru.

Neuběhlo ani půl roku a po květnovém skandálu s údajným ovlivňováním obsahu „témat na vzestupu“, které severoamerickým uživatelům Facebook zobrazují, je tu další – kalifornský gigant lidské editory zodpovědné za výběr novinek z hodiny na hodinu propustil a službu ponechal víceméně v režii samotných počítačových algoritmů. Jenže místo cenných zpráv lidé na svých zdech objevili falešné informace a vulgární videa.

Jedním z nejžhavějších témat posledních let na poli internetu je takzvaná síťová neutralita. V jádru debaty o ní jsou limity toho, jak mohou internetoví provideři přistupovat k datům, která posílají přes svou síť. Mělo by být pro poskytovatele legální, aby upřednostňovali (a tím zrychlovali) přenos dat těch uživatelů, kteří si zaplatí? Přestože se jedná o regulaci internetu, není tato debata bezprecedentní. V mnohém hodně připomíná divoký rozvoj železnic v Americe v 19. století.

Frank Ocean na konci minulého týdne po čtyřletém čekání vydal ne jedno, ale rovnou dvě alba. Nejprve v pátek přišlo audiovizuální album Endless, hned v sobotu pak regulérní album Blonde. Obě desky vypustil do světa exkluzivně přes streamovací službu Apple Music, respektive iTunes. Zdá se, že spíš než tvůrčí přetlak za nezvyklým postupem stály smlouvy s Oceanovým labelem.

Jak roste význam produktů a služeb vymyšlených v kalifornském „silikonovém“ údolí, tím bezprostředněji jsou cítit i myšlenky a ideologie pohánějící celý tento inovační stroj. „Silicon Valley mindset“, jak bychom řekli anglicky, se kromě dravosti a upřímné snahy věci zlepšovat a hledat nové cesty ale vyznačuje i vlastnostmi, na které je potřeba dát pozor. Zvlášť, když se už stávají téměř mainstreamem.